Úspěšné vykonání služební zkoušky je jednou z podmínek pro zařazení příslušníka do služebního poměru na dobu neurčitou (Druhou podmínkou je podle závěru služebního hodnocení dosáhnout alepsoň dobrých výsledků ve výkonu služby.).
Vše potřebné ke služební zkoušce, k její organizaci apod. naleznete níže:
Kurz k přípravě příslušníků HZS ČR na vykonání služební zkoušky 

Postup při organizaci služební zkoušky stanoví Pokyn GŘ HZS ČR č. 57/2018.

Nařízení vlády 506/2004 Sb., kterým se stanoví způsob přípravy na služební zkoušku, obsah služební zkoušky, její průběh, hodnocení a ukončení
- Zde mimo jiné naleznete témata pro písemnou část služební zkoušky.

Halony nebo-li halogenderiváty uhlovodíků mají v průmyslové praxi velmi široké využití. Využívají se v chladících a klimatizačních zařízeních, chemickém průmyslu jako hasicí zařízení a v dalších oblastech. Nás bude samozřejmě zajímat jejich využití, výhody, nevýhody a případná omezení v hasební technice. V průmyslové praxi známe halogenderiváty uhlovodíků pod obchodním označením freony, v hasební technice pak jako halony. Halony byly využívány jako vynikající hasební prostředky jak v mobilních, tak stacionárních hasicích zařízeních, zejména při hašení v místech, kde voda může být přímo nebezpečná nebo může poškodit majetek. Výroba a použití halonu jsou zakázány s výjimkou odůvodněných případů, na které musí být uděleno povolení. Halony se však mohou vyskytovat v již existujících hasicích zařízeních, která nebyla zatím vhodným způsobem zneškodněna.

Inertní plyny jsou plynné látky, které nejsou hořlavé a hoření nepodporující. Inertní plyny se používají k hašení buď v čisté podobě, nebo ve směsích a to nejčastěji v plynném skupenství. Mohou se také používat v kapalném skupenství nebo ve formě pevného aerosolu. Dopravují se a skladují buď ve stlačeném stavu, nebo zkapalněné, mohou se ovšem také přímo vyrábět na místě použití ve speciálních hasících agregátech. Pro hašení se nejčastěji používá oxid uhličitý, dusík, vzácné plyny (argon), vodní pára a spálené plyny.

Jedná se o poměrně velmi účinné hasivo, jehož velkou výhodou je nevodivost. První zařízení, které pomocí oxidu uhličitého vrhlo hasicí prášek do ohně vzniklo už v roce 1912. Od té doby hasicí prášky prodělaly značný vývoj s ohledem např. na jejich hydrofobizaci, zmenšování částic, nebo univerzální hasicí účinnost. Hasicí prášky se hlavně používají jako náplň v přenosných hasicích přístrojích nebo ve velkých práškových a kombinovaných hasicích automobilech, kde průtok práškovými proudnicemi se pohybuje od 5 – 40 kg hasicího prášku za jednu sekundu. Přes velmi dobrou hasicí účinnost se hasicí prášky řadí mezi méně používané hasiva.

Hasicí pěny jsou po vodě druhou nejčastěji používanou hasební látkou. V dnešní době jsou hlavně využívány všude tam, kde jistá rizika představují hořlavé kapaliny a to jak při jejich výrobě, skladování nebo přepravě. Hasicí pěny jsou důležitou hasební látkou také ve všech průmyslových odvětvích, při letecké přepravě nebo pro hašení lesních ploch. Jelikož pěnidla, věcné prostředky a agregáty pro výrobu hasících pěn mají dnes k dispozici všechny jednotky požární ochrany, je velice důležité, aby hasiči měli nezbytné znalosti o výrobě a užití hasicích pěn a byli schopni toto hasivo efektivně nasadit v boji s požáry.

Tematický blok hasební látky obsahující deset různých podtémat si klade za cíl předložit základní informace o teorii hoření, teorii hašení, principech hašení,
o základních hasebních látkách, jednoduchých hasebních prostředcích
a v neposlední řadě se také zmíní o kultuře hašení. Abychom mohli úspěšně uhasit jakýkoliv požár, musíme se umět orientovat v problematice základních hasebních látek, mezi něž patří voda, hasicí pěna, hasicí prášky, hasební látky v plynném skupenství (inertní plyny) a halogenderiváty uhlovodíků (halony). Žádná z těchto hasebních látek není univerzální, s ohledem na jejich vlastnosti a nevhodnému použití by mohlo dojít k neúměrným škodám na majetku, životnímu prostředí, také k nežádoucímu rozšíření požáru ale hlavně k ohrožení životů hasičů, proto je třeba se seznámit, ale hlavně porozumět problematice běžně používaných hasebních látek.

Technická služba (dále jen "TS") na MV-GŘ HZS ČR a na HZS krajů je součástí úseku integrovaného záchranného systému a operačního řízení a zajišťuje tyto úkoly:

v organizačním řízení