Elektronická přednáška má za cíl vysvětlit a názorně ukázat výpočet množství potřebných sil a prostředků PO při hašení pěnou. Kromě teorie a matematických vztahů pro výpočet, obsahuje také konkrétní početní příklady pro lepší pochopení problematiky. V drtivé většině výpočtů lze postupovat obdobně, jako při výpočtech pro hašení vodou.

Hašení je proces, při kterém se snažíme zpomalit a zastavit chemickou reakci probíhající při hoření. Pěna je heterogenní směs plynu (nejčastěji vzduchu) rozptýleného v kapalině (směs vody a pěnidla). Elektronická přednáška má za cíl přiblížit základní pojmy a principy procesu hašení pomocí pěny. První část je zaměřena na pěnu jako hasivo a druhá část se lehce dotýká hašení nádrží s hořlavými kapalinami. Na tuto elektronickou přednášku navazuje další, která Vám vysvětlí postup při výpočtech sil a prostředků požární ochrany právě při hašení pěnou.

Požár je možné likvidovat, pokud je na hašení nasazeno dostatečné množství sil a prostředků požární ochrany. Výpočet sil a prostředků požární ochrany se provádí především pro okamžik jejich nasazení a také pro lokalizaci požáru. Elektronická přednáška má za cíl vysvětlit a názorně ukázat výpočet množství potřebných požárních automobilů a potřebného počtu hasičů. Kromě teorie a matematických vztahů pro výpočet, obsahuje také konkrétní početní příklady pro lepší pochopení problematiky.

Abychom zajistili přerušení hoření v prostoru, kde probíhá požár, musíme určit potřebné množství vody, které je nutno dadat do tohoto prostoru. Nejen potřebné množství vody k vlastnímu hašení požáru, ale i množství vody potřebné např. na ochlazování nádrže s hořlavou kapalinou.

Z této dodávky vody a podle parametrů zvolené proudnice (průtok proudnice) pak lze stanovit jejich počet.

S_p-   Plocha požáru je kolmý průmět povrchu hořících látek nebo kapalin na podlahu místnosti nebo povrch terénu. Patří mezi základní parametry požáru, neboť charakterizuje rozvoj požáru a slouží jako výchozí údaj při výpočtu sil a           prostředků.

S_h -   Plochou hašení se rozumí část plochy požáru, na kterou je v daný moment dodávána hasební látka. Je závislá právě na ploše požáru a na přijaté taktice jednotek požární ochrany.

Vzdálenost, o kterou se rozšířil přední okraj plochy požáru z místa jeho vzniku, nazýváme rádius šíření požáru či také rádius požáru – R.

Zjištění této vzdáleností je dalším krokem v řadě výpočtů, které nakonec vedou ke zjištění, respektive výpočtu, plochy požáru, dále např. stanovení počtu proudnic apod.

Při výpočtech plochy požáru se operuje se třemi dobami:

t₁….. doba rozhořívání

t₂….. doba volného rozvoje požáru do nasazení prvních proudů pro hašení

t₃….. doba šíření požáru od nasazení prvních proudů

Výpočet plochy požáru pak v důsledku závisí na tom, zda se požár šířil krátce, tedy do 10 minut, jestli se šířil déle než 10 minut, nebo zda se šířil ještě nějakou dobu poté, co byly nasazeny první proudy pro hašení.

Celý výpočet sil a prostředků, např. výpočet plochy požáru, ale i stanovení množství hasičů, nebo počtu proudnic, začíná určením respektive výpočtem právě doby volného rozvoje požáru.

Jde o dobu, ve které dochází k šíření požáru bez ovlivnění lidským činitelem (rozumějme hasebním zásahem).

Stručný návod ke studiu:

Sledujte postupně jednotlivé slidy elektronické přednášky, zapněte si reproduktory a poslouchejte mluvený výklad. Do elektronické přednášky jsou zařazeny kvízy, na které průběžně odpovídejte a ověřte si tak, zda jste danému tématu porozuměli. Mezi jednotlivými slidy můžete v případě potřeby také libovolně přepínat, poslechnout si znova mluvený výklad či vyzkoušet si opětovně kvíz.

Výpočet sil a prostředků, se využívá při zpracování dokumentace zdolávání požáru, přípravě např. taktického cvičení pro jednotky požární ochrany, k hodnocení požárního zásahu apod.

Je třeba znát rozsah, případně plochu požáru, pro stanovení potřebných sil a prostředků. Skutečný rozvoj požáru lze však popsat jen velmi obtížně, proto se při těchto výpočtech uvažuje řada zjednodušení. Např. uvažujeme rovnoměrné rozložení hořlavých látek. Hodnoty některých veličin jako rychlost šíření požáru a intenzita dodávky vody na hašení (vztažené k určité místnosti či prostoru) jsou navíc dány tabulkově. Tyto hodnoty byly získány z údajů při skutečných požárech.

Téma pozemní stavitelství má osvětlit problematiku navrhování a provádění stavebních konstrukcí. Prezentace pozemního stavitelství jsou zaměřeny na studenty, kteří si chtějí osvojit čtení stavebního výkresu ve stavebnictví, porozumět výkresům pozemních staveb a orientovat se při kreslení i čtení stavebních výkresů a technických normách pro výkresy ve stavebnictví.

NÁVOD KE STUDIU

Sledujte postupně jednotlivé stránky elektronické přednášky, zapněte si reproduktory a poslouchejte mluvený výklad. Do elektronické přednášky jsou zařazeny kvízy, na které průběžně odpovídejte a ověřte si tak, zda jste danému tématu porozuměli. Mezi jednotlivými stránkami můžete v případě potřeby také libovolně přepínat, poslechnout si znova mluvený výklad či vyzkoušet si opětovně kvíz.